Od roku 2000 existuje v Japonsku společnost příznivců slunečních hodin. Byla založena 25. 3. 2000. Splolek založilo 16 příznivců - viz foto.

Nyní má spolek kolem 60 členů.
Jednou ročně vydávají zpravodaj HIDOKEI (japonsky sluneční hodiny).

Adresa webových stránek Japonského spolku je: v japonštině (ve zredukované formě též v angličtině).

Ve článku STRUČNÁ HISTORIE SLUNEČNÍCH HODIN V JAPONSKU (UNE BREVE HISTOIRE DES CADRANS SOLAIRES AU JAPON) uvedeném v časopisu Cadrans solaires pour tous - n°5 - Automne 2022 je uváděn jako předseda spolku Haruyuki Okuda.

V září 2012 pan Masato OKI (tehdejší sekretář spolku) se svou chotí Michiko navštívili několik zemí střední Evropy (Rakousko, Česká republika, Slovensko). Tehdy mu bylo 77 let i přesto věk je velmi čilý. Hlavním důvodem jejich cesty bylo poznání tamějších slunečních hodin

V České republice navštívil nejprve Brno, pak Hradec Králové a nakonec Prahu. (Z jeho článku jsem vyrozuměl, že navštívil Znojmo, má tam i obrázek z Olomučan (okres Blansko). "Čajovému písmu" bohužel nerozumím.)

Ve čtvrtek 13. 9., kdy dojeli do Hradce Králové, jsme si chtěli dohodnout vzájemné setkání. Telefonický kontakt se podařil až s více než tříhodinovým zpožděním.

V pátek se společné setkání podařilo. Při něm důvod zpoždění vysvětlili. Při "honbě za slunečními hodinami" se v rámci volné jízdenky rozjeli do obce Mostek poblíž Dvora Králové. Divili se, že na zpáteční vlak museli čekat dvě hodiny. Vlak měl zpoždění. (Ve skutečnosti měli kliku, že stihli tento vlak, protože ten den to byl poslední vlak, kterým se mohli vrátit zpět.)

Nabídli jsme na sobotu společný program - vycházku za slunečními hodinami po Hradci Králové. Ukázali nám nafocené snímky. Zjistili jsme, že už skoro není co nabízet, většinu hodin v centru města nalezli a nafotili bez nás.
Nabídli jsme projížďku za slunečními hodinami autem.

Dříve než jsem trasu výletu sdělil, přišel s vlastním návrhem, kam bychom mohli autem jet.
Měl staženou stránku za slunečními hodinami po východních Čechách "Sundial trial in the Eastern Bohemia".

Sobotní cestu za slunečními hodinami jsme začali v Hradci Králové u hvězdárny. Paní Michiko byla nadšena provedením rovníkových hodin ve tvaru budíku. Zcestovali mnoho zemí a viděli stovky slunečních hodin, ale takové provedení je na světě jedinečné.

V malých obcích jsme budili rozruch.

Mimo plánovaných hodin (navíc) jsme navštívili Přepychy, Dvůr Králové - Vrchlického, Žíreč, Dubenec, Lanžov a Velichovky - Nová čtvrť.

Profesor Oki popularizoval sluneční hodiny v Ashikaga Institute of Technology, kde pracoval.

Následující výstřižek byl převzat z oběžníku rakouské pracovní skupiny sluneční hodiny č. 44 z prosince 2012. Zachycuje návštěvu manželů ve Vídni - foto u polárních válcových hodin v zámeckém parku Schönbrunn.

Pan Oki plánoval cestu za hodinami po Evropě již v roce 2021. Kvůli karanténním opatřením v Evropě a v Japonsku se loni cesta nemohla uskutečnit.

Celkvý plán jeho putování za hodinami po Evropě neznám. Uvedu jen to, co nám sám sdělil.

Zúčastnil se konference v Bad Sauerbrunn (asi 60 km jižně od Vídně). Ta probíhala od čtvrtka 22. 9. 2022 (od 14:00 hod) do neděle 25. 9. (odjezd z hotelu do 10:00 hod).

V pondělí přijel vlakem do Hradce Králové, kde jsme se s ním setkali. Manželka mi opět pomohla jako tlumočnice.

V úterý měl v plánu s využitím taxi objíždět sluneční hodiny v Hradci.

Ve středu odjel do Brna. Pak se vrací do Vídně. Dalšími jeho cíli jsou: Franfurkt, Londýn a Edinburg. Do konce října se vrátí do Japonska. O svém putování za hodinami po Evropě chce referovat na konferenci japonského spolku v listopadu.

Sluneční hodiny u nás přilákaly také někdejšího předsedu spolku Yukio ONO. Požádal mne, abych mu 30. července 2015 při jeho návštěvě Prahy dělal průvodce.

S manželkou jsme to pojali jako výlet do Prahy. Bez jejího jazykového vybavení bych byl ztracen.

V červnu 2019 vydali japonští sluneční hodináři knihu "Sundials in Japan, Selected 500 sundials" (Sluneční hodiny v Japonsku - výběr 500 hodin). Jedná se o obrazovou knihu.

V Japonsku do té doby žádná podobná kniha neexistovala. Byla očekávána japonskou veřejností, milovníky slunečních hodin a badateli.

Ze snímků uvedených v knize vyplývá, že většina tamějších hodin je umístěna na veřejných prostranstvích. Najdeme je v parcích a zahradách, na náměstích, před školami, na okraji dopravních oblastí, v prolukách atd. Bývají také na budovách muzeí, observatořích, univerzitních budovách a chrámech.

Umístění některých hodin je pro našince překvapivé - například na lavičkách k sezení.

Kniha vyšla v omezeném nákladu 150 kusů. Je vázaná v tvrdých deskách a obsahuje 390 stran ve formátu A4. Její cena je 7.000 jenů (75 US dolarů).

V letošním roce (2022) na výše uvedenou knihu navázal dodatek "Sundials in Japan, Supplementary version" (Sluneční hodiny v Japonsku - doplňková verze). V knize je vyobrazen0 100 vybraných hodin a jejich popis.

Zajímavé je poměrné zastoupení jednotlivých typů hodin, které je oproti ČR odlišné. Drtivá většina hodin uvedených v knize je na volně přístupných prostranstvích. Nejvíce jich je vodorovných zemních (31) a vodorovných na sloupku či soklu (27). Svislých nástěnných je zde 8, svislých na uměle vytvořené ploše je 6. Polárních prstencových je sedm.