Od roku 1972 působí příznivci slunečních hodin ve Francii ve spolku Commission des cadrans solaires. Ten je součástí společnosti Société Astronomique de France.
Spolek vydává zpravodaj Cadran Info. Bohužel zpravodaj nelze pořídit zdarma (nelze stáhnout).
I tento spolek se stará o evidenci či katalogizaci slunečních hodin. Elektronickou verzi katalogu jsem nenašel. Vím jen o knižním vydání katalogu Cadrans solaires français catalogués (4. vydání).
Existují stránky aktivních členů, kde jsou jakési souhrnné informace o stanovištích a hodinách uváděny. Například stránky, které připravil Michel Lalos nebo François Pineau.
Vycházejí i knihy zaměřené na sluneční hodiny v Paříži nebo některých regionech - např. Cadrans solaires du Luberon, Cadrans solaires du Briançonnais, Cadrans solaires du haut-pays niçois nebo Cadrans solaires des Alpes de Haute-Provence.
Ve Francii je velká hustota slunečních hodin. Zadáte-li na francouzském vyhledávači aby
vyhledal hodiny z určité oblasti, nabídne vám odkazů zpravidla hned několik.
Mnohdy najdete i články s mapkou, které vám umožní hodiny navštívit. Příkladem mohou být
departmenty Alpes-de-Haute-Provence nebo Isère (viz dále) nebo kterýkoliv jiný.
Hodiny v departmentu Alpes-de-Haute-Provence na leznete na odkaze 04. Zde kromě několika slunečních hodin najdete i odkaz na další stránky Michela Lalose
Tam můžete vyhledat hodiny z dílčích 7 oblastí, které jsou ještě v dalších stránkách rozděleny detailněji. Příkladem může být dílčí oblast Pays de Digne.
Typy a počty hodin, stejně jako jejich konstrukční detaily jsou v různých oblastech různé. O tom, co mne na hodinách z francouzského departmentu Isère zaujalo, se s vámi v následujícím podělím.
Seznam míst se slunečními hodinami v tomto departmentu je uveden na odkazu atelier.tournesol.free.fr. Na řadě hodin je využito ukazatelů vybavených terčem s otvorem. Ten zastává funkci nodu a užívá se u hodin s kalendářními čarami. Terče jsou zde však použity i v případech, kdy se jedná o novější hodiny, které nejsou kalendářními čarami vybaveny.
Na některých hodinách (Haut-Rhône dauphinois, Porte des Alpes) je z kalendářních čar vyznačena jen rovnodennostní, která však přesahuje obrys číselníku. To se u nás nevidí.
Na rozdíl od našich končin, kde jsou známy jediné polední hodiny na komínu Schwarzenberského paláce v Praze, se zde vyskytují polední hodiny v daleko větší míře (Voironnais Chartreuse, Agglomération grenobloise, Matheysine).
Jen málo slunečních hodin po světě je doplněno korekční tabulkou. Většinou je korekční tabulka zhotovena jen pro desítky datumů. Ve dnech, které nejsou v tabulce uvedeny, je nutno časovou korekci určit
aproximací.
Minimálně na dvou stanovištích (Les Avenières, Rives) opatřil Ateliér Tournesol hodiny korekční tabulkou pro jednotlivé dny.
V České republice nejsou známy hodiny na polyedru. Vícenásobné parkové hodiny jsou v Moravské Třebové (z roku 1558) a ve Františkových lázních (1936?). Historické vícenásobné hodiny lze spatřit na place de l'église Notre Dame v Lans-en-Vercors (Vercors), na zámku Château de Bresson v Moissieu-sur-Dolon (Bièvre Valloire) nebo v Musée dauphinois, cour intérieure ancien couvent Sainte-Marie-d'En-Haut v Grenoblu. Novodobé z roku 2004 lze najít v Montalieu-Vercieu.
Reflexní hodiny (se zrcátkem) existovaly u nás zřejmě jen jedny v Břevnovském klášteře. V departmentu Isère jsou známy hned dvoje - v Lycée Stendhal v Grenoblu, kde hodinové čáry jsou rozmístěny po točitém schodišti nebo v Abbaye v prostorách kostela Saint-Antoine-l'Abbaye, kde hodinové čáry jsou umístěny na stěnách kolem schodiště.
Také jsem si všiml, že na několika různých místech je použito u západně či východně orientovaných hodin (Z, ZJZ, ZSZ, V, VJV, VSV) ukazatele ve tvaru T. To se u nás také nevidí.
Použité a doporučené zdroje:
Text o slunečních hodinách v departmentu Isère dokumentuje bohatost Francie na sluneční hodiny a bohatost typů, které se ve Francii vyskytují.
Pokud cestujete po dálnici A9 na jihu Francie mezi Orange a Nimes (nedaleko Avignonu, region Languedoc-Roussillon, zeměpisná šířka 44.017° zeměpisná délka 4.700°) upoutá vás již z dálky monumentální dílo. Je umístěno na odpočívadle Tavel (sever).
Jedná se o umělecké dílo "La Nef Solaire" (sluneční plachetnice). Jsou to obrovské vícenásobné hodiny. Monumentální konstrukce (něco mezi lodí a katedrálou) dělá z této skulptury nejimpozantnější sluneční hodiny dnešní doby.
Skládá se ze "čtyř plachet", z bílého betonu ve spojení po dvou. Ta největší se tyčí do výšky 17 m. Celková hmota díla je 240 tun. Umělecké dílo obsahuje patery sluneční hodiny navzájem se překrývající se dvěma ukazateli. Z toho jsou umístěny troje na "plachtách" a dvoje na zemi. Při slunečním svitu pracují vždy nejméně dvoje.
O stavbě tohoto monstrózního díla je natočeno video.
Snad největší hodiny byly v Mont Saint Michel na severozápadu Francie. Jejich gnómon měl výšku 170 m a číslice měly velikost 20 m. Viz též další stránky.
Autoři nápadu řekli: "Mont St. Michel je ideální místo pro sluneční hodiny, či přesněji, proč nevyužít jako gnómon věž na ostrově, který už zde je. Vždyť stačí přidělat číslice pro možnost odečtení časového údaje." Bohužel číselník již těmto hodinám chybí.
Asi 30 km JZ od Štrasburgu vzdušnou čarou je hora Saint Odile. Na ní stojí klášter stejného jména. Součástí vnějších prostor kláštera je objekt se slunečními hodinami.
Objekt s hodinami pochází z 18. století. Vytvořili jej mniši z cisterciáckého opatství Neubourg. V roce 1935 byl přemístěn do kláštera Mont Sainte-Odile v Ottrottu.
Objekt obsahuje následující typy číselníků:
ve stření části
Další informace o těchto hodinách najdete na francouzských stránkách nebo v katalogu slunečních hodin.
Popisem těchto hodin (ve francouzském jazyce) lze stáhnout z odkazu nebo z webu.
Podobné hodiny jsou v Gundershoffen nebo v botanické zahradě ve Štrasburgu.
Odkazy na stránky členů, s příponou fr, o francouzských hodinách nebo ve francouzštině:
kliknutím na šipku