V Německu funguje pracovní skupina Sonnenuhren při Deutsche Gesellschaft für Chronometrie e.V. (Německá společnost pro časomíru).
Skupina má bohatou tradici - vznikla v roce 1971.

Stránky DGC jsou umístěny na adrese http://www.dg-chrono.de/. Zde jsou i odkazy na jednotlivé pracovní skupiny (FK), například na stránky Der Fachkreis Sonnenuhren.

Pracovní skupina Sonnenuhren pořádá roční setkání jednou ročně, zpravidla v květnu.

DGC vydává zpravodaj - Mitteilungen, který vychází v papírové i elektronické podobě.
Vychází 4 x ročně (jaro, léto, podzim a zima).

Katalog slunečních hodin v tištěné podobě zahrnuje sluneční hodiny Německa a Švýcarska (Sonnenuhren Deutschland und Schweiz). Byl vydán německou společností Deutsche Gesellschaft für Chronometrie (DGC) v roce 1994. Sestává z více než 750 stran formátu 16,5 x 24 cm. Obsahuje údaje ke 8 250 slunečním hodinám. Z toho je 6 050 v Německu. Text je doplněn 131 fotografiemi a 67 náčrty. Základní informce o katalogu najdete rovněž na stránkách D. Rotha.
Bohužel elektronická obdoba katalogu neexistuje.

Tehdy to bylo již 36. setkání pracovní skupiny Sonnenuhren.

Setkání proběhlo od 17. 5. do 20. 5. v Görlitz (asi 45 km severně od Liberce) v hotelu Mercure.

Součástí setkání byl autokarový výlet za slunečními hodinami v okolí. Přestože jsem akci s předstihem avizoval na svých stránkách, žádné příznivce z našich řad, aby se zúčastnili alespoň výletu, jsem nevyhecoval.

Spojil jsem se s organizátorem akce a předběžně jsem přihlásil sebe s manželkou jako účastníky sobotního výletu (19. 5. 2007). Byl jsem proto očekáván. S jeho průběhem a svými dojmy bych vás chtěl v následujícím seznámit.

Zajistil jsem nám nocleh v Raspenavě, odkud jsme v 7 hodin odjeli. Projeli jsme cípem polského území a dojeli před hotel Merkure v Görlitz, kde probíhalo letošní setkání. Zde jsme byli vřele přivítáni.
Účastníků zájezdu bylo skoro 120 a jeli třemi autobusy. Odjezd od hotelu byl plánován na 8:30 hod. Už při odjezdu jsme měli asi 15 minut zpoždění.

První zastávkou bylo umělecké kovářství v obci Burk. Kromě polárních prstencových jsou v objektu dvoje nástěnné sluneční hodiny. Dále zde bylo možné spatřit hodiny připravené k prodeji a jedny parkové přemístitelné.

Další zastávkou byl Bautzen (Budyšín?). Při procházce městem jsme viděli celkem čtvery hodiny. Nejznámější jsou asi hodiny na radnici, další jsou na chrámu Petridom ... - viz foto.

Protože v městě je kromě hodin mnoho architektonických skvostů a jiných zajímavostí, dostali jsme na půl hodiny rozchod. Došlo na hromadné foto a návštěvu chrámu Páně.

Odjezd se zpozdil. Naše představa o německé preciznosti a puntičkářství vzala za své, začal jsem si připadat jako v Troškově filmu. Ve Wehrsdorfu jsme nezastavovali, měli jsme zpoždění. Při projíždění okolo hodin řidiči pouze přibrzdili.

Aby se účastníci výletu cestou nenudili, dostali kvíz s 10 otázkami nejen z gnómoniky, ale ze všeobecného vzdělání (zeměpis, historie,...).

Následoval společný oběd v "Gasthof Zur Sporthalle". Protože účastníci měli předem objednáno jedno ze sedmi jídel, příliš jsme se zde nezdržovali. Zájemci o knihu/katalog "Sluneční hodiny na pevných stanovištích" si ji mohli zakoupit. Jak je z fotek vidět, o knihy byl velký zájem.

Jeden z prodaných exemplářů dokonce směřoval do francouzské Normandie.

Po příjezdu do obce Taubenheim jsme dostali mapku obce s vyznačenými stanovišti slunečních hodin. Každý si zvolil jemu odpovídají trasu vycházky. Všechny hodiny v obci nebylo možno z časových důvodů navštívit. Blíže viz stránky městečka slunečních hodin .

Pokračovali jsme do sousední obce Sohland, kde jsme navštívili hvězdárnu. V prostoru hvězdárny jsou instalovány polární prstencové, rovníkové a troje nástěnné hodiny.

Účastníci vyslechli informaci o místní hvězdárně a mohli se seznámit s jejím vybavením a sledovat Slunce.

Před hvězdárnou je umístěna informační tabule, z které je patrná vzájemná velikost planet naší soustavy. V okolí je rovněž Planetární stezka.

Protože zde bylo příjemné posezení, zpoždění narostlo. Díky tomu jsme se již v Löbau u dvojích hodin již nestavovali.

Po návratu k hotelu jsme byli přemlouváni, ať se zúčastníme dalšího programu setkání. Protože jsme tam dojeli okolo 19. hodiny, zvolili jsme odjezd zpět na České území.

S panem Rau(em) jsem si začal dopisovat v prosinci 1991.
Vyměňovali jsme si fotografie a informace o slunečních hodinách v příslušné zemi. Pan Rau "vydával" informační materiály pro příznivce slunečních hodin v tehdejší NDR.

Byl to on, kdo mne vyprovokoval ke zpracování katalogu slunečních hodin ve východočeském kraji. Pomohl mi i s jeho rozmnožením. Vyhecoval mne ke i zpracování katalogů dalších krajů.

V začátcích naší korespondence ještě byl internet "v plenkách". Informace o slunečních hodinách z jiných zemí jsme si tehdy vyměňovali korespondenčním způsobem klasickou poštou.

V roce 1995 jsme dohodli návštěvu v Hradci Králové. Před návštěvou mi zaslal foto z akce v Salzburgu (1992), kde šipkou vyznačil svou osobu.

Jeho návštěva v Hradci Králové se uskutečnila od 9. do 11. června 1995. Přijel s ním pan Zenkert, který byl rovněž přítelem slunečních hodin, pocházel ze Sudet a znal česky. Díky tomu byla konverzace jednodušší. Dne 10. 6. jsme podnikli výlet za slunečními hodinami po východních Čechách autem.
Navštívili jsme i Studnici č. 1. Dům má bohatou minulost - původně tvrz, fara a rodinný dům. Tehdejší majitelka Jarmila Hassan Abdel Vahab uměla německy a jako průvodkyně nebyla k zastavení. Před stěnou se slunečními hodinami stál strom meruňky, který hodiny stínil. Tehdy se projevili jako šprýmaři. Řekli mi: "My ji zabavíme, běžte sehnat pilu." V současné době je v budově obecní úřad, dům již není oplocen a sluneční hodiny již nic nestíní.

Nezapomněl se s gnómonickými informacemi z cest podělit s ostatními. Od něho jsem se dozvěděl o městečcích slunečních hodin Sohland, Taubenheim a o muzeu s bohatou sbírkou slunečních hodin v Jezdřejově. Uvedená místa jsem později navštívil a využil jeho informací.

Zkontaktoval mne s katalánským příznivcem slunečních hodin Dr. Ing. Josep Maria Vallhonrat. Díky rozvoji internetu tak na přelomu let 1997/98 a jeho přičiněním vznikl česko/anglicko/katalánský gnómonický slovník.

Při výměně fotografií mne upozornil na gnómonické chyby některých hodin. Díky tomu jsem si zvyšoval znalosti.

Jeho zájem o sluneční hodiny směřoval v posledních letech především na středověké a antické sluneční hodiny.

Zemřel 26. května 2013 ve věku 89 let.

Pan Zenkert se narodil 10. září 1923 v Kamenickém Šenově. Až do své penze byl vedoucím planetária a hvězdárny v Postupimi - Nová zahrada. Patřil k tamějšímu astronomickému centru, pamětnímu místu Bruna - H. Bürgela.
Byl znalcem jeho životopisu.

V roce 1979 založil v NDR sekci Gnomonic a byl do sjednocení Německa jejím vedoucím. Následně se stal členem pracovního kroužku v německé společnosti pro chronometrii.

Pan Zenkert pomáhal při popularizaci slunečních hodin. Vydal řadu publikací. Nejznámější a nejhodnotnější je zřejmě titul:
"Faszination Sonnenuhr" prvně vydaný v r. 1984 nakladatelstvím VEB Verlage Technik Berlin
Kniha se dočkala i v dalších vydání (2002, 2005 s CD-ROM).

Zajímal se rovněž o mudrosloví na slunečních hodinách - je autorem knihy "Zähl die heitren Stunden nur. Sinnsprüche auf Sonnenuhren".

Publikace, na kterých se podílel a které lze ještě prostřednictvím http://www.amazon.de zakoupit na tomto odkazu.

V rámci korespondence jsme se navzájem informovali o své činnosti. Díky tomu jsem se dozvěděl o jeho posledních realizovaných hodinách v Bützow. Slavnostně byly odhaleny 8. listopadu 2012 v tamějším starém přístavu. Budou připomínat bývalou plavbu na řece Warnow v Rostocku. Hodiny jsou umístěny na 2 m široké kotvě. Ta má stejně jako Slunce pro plavbu velký význam. Proto skloubení kotvy se slunečními hodinami se jeví jako přirozené. Kotva je skloněna pod pod úhlem 10°.

Ve spodní části jsou umístěny vlastní hodiny. Udávají pravý místní sluneční čas. Při zdejší zeměpisné délce 11° 59' je rozdíl od pravého slunečního času pro středoevropský poledník (zpoždění) o 12 minut.

V horní části číselníku je rozmístěno 11 názvů měst - přístavů. Tato část slouží jako polední hodiny. Pokud stín ukazatele dopadne na příslušné jméno, je v něm poledne. V tomto okamžiku, by měl divák přemýšlet o tom, zda lidé z Kalkaty nebo Ria majít co jíst k obědu a jak jim může pomoci. Sluneční hodiny jsou proto i výzvou k solidaritě.

Na kotevní tyč je umístěn znak města. V Bützow bylo až do reformace - více než 400 let biskupství.

Na úpatí kotvy je instalována tabule s různými informacemi (datum vzniku, jméno autora, zeměpisné souřadnice, ...).

Namísto odpovědi na můj mail mi Guido Zenkert počátkem května roku 2013 sdělil, že p. Arnold Zenkert zemřel.